Mrázek potřeboval Tlustého, aby pomohl Sekyrovi získat stavební firmu

 

 

velikost textu:
19. září 2008  1:17
Vládce českého podsvětí František Mrázek zvedl v sobotu 8. dubna roku 2000 telefon a uslyšel v něm jednu jasnou větu: "Budeme potřebovat Tlusťocha." Tím mužem na druhé straně telefonu, který prosbu pronesl, byl podnikatel Luděk Sekyra, dnes jeden z nejvlivnějších realitních magnátů v zemi.
Vlastimil Tlustý měl pro Mrázka a Sekyru zajistit informace a politický vliv.foto: Michal Sváček, MF DNES

Vlastimil Tlustý měl pro Mrázka a Sekyru zajistit informace a politický vliv.

Tlusťoch byl v jejich kódované řeči tehdejší šéf poslanců ODS a předseda rozpočtového výboru Sněmovny Vlastimil Tlustý.

Telefonát naznačil, k čemu mohl být Tlustý králi podsvětí Mrázkovi a podnikateli Sekyrovi dobrý. Potřebovali ho, aby jim pomohl ve snaze ovládnout tehdy největší stavební firmu v zemi – Inženýrské a průmyslové stavby (IPS). Tím, že zajistí informace a případně i politický vliv.

Odposlechy, které tehdy pořídila policie při mapování aktivit Františka Mrázka, ukazují, jak se při boji o ovládnutí IPS propojovalo podsvětí, podnikání a politika.

Podnikatel Sekyra podle odposlechů, jejichž obsah MF DNES zná, spojil své síly s Mrázkem v roce 2000. Mrázek mu pomáhal svým lobbingem.

. Mafián Mrázek

František Mrázek připravil pět bank o miliardu korun. Policie ho podezřívá z objednání tří vražd. V lednu 2006 ho zabil nájemný vrah.

Tlustý Mrázkovi a jeho "přátelům" podle odposlechů sloužil například jako vhodný kontakt na šéfa Komerční banky Jana Kollerta. Tato banka, tehdy ještě vlastněná státem, řídila prodej akcií stavební firmy IPS.

"Téčko (Tlustý) potom zatlačí na Káčko (Kollerta). To zařídím," hlásil Mrázkovi jeho spolupracovník Igor Šafranko.

Mrázek s Tlustým nejednal přímo, využíval k tomu právě Šafranka. Vlastimil Tlustý připouští pouze to, že se stal informačním kanálem pro Šafranka. O tom, že za vším stál Mrázek, podle svých slov neměl ponětí. Sekyra se včera od Mrázka distancoval.

"Nic mi to neříká, nemůžu se k tomu vyjadřovat," řekl. Ale osm let staré odposlechy Sekyrovy kontakty s králem podsvětí potvrzují. Vypovídá o nich třeba hovor, kde Sekyra hovoří o tom, že by potřeboval peníze z Investiční a Poštovní banky, která mu na koupi IPS přislíbila obří úvěr ve výši 1,5 miliardy korun.

. Co byla IPS

– Stavební firma IPS byla největší ve svém oboru v zemi, její podíl v roce 2000 dosahoval na tuzemském trhu kolem 10 procent.
– V době, kdy se o firmu zajímal Luděk Sekyra, měla tržby zhruba 23 miliard korun a hrubý zisk téměř 600 milionů korun. Zaměstnávala celkem osm tisíc lidí.
– IPS se angažovala ve všech oborech stavebnictví, měla celkem 50 dceřiných společností. K těm nejvýznamnějším patřily firmy Železniční stavitelství Praha, Dopravní stavby holding, Silnice Litomyšl či Lom Klecany.
– Největším majitelem IPS před prodejem Sekyrovi byla skupina Komerční banky s 30,6 procenta, skupina kolem České spořitelny v ní držela přes 20 procent. Firmu IPS nakonec ovládl švédský kolos Skanska.

"Lajnu držím natvrdo. Ale potřeboval bych, aby ty peníze (z IPB) odešly. Teď se to nemůže vzdát," říká třeba Sekyra v jednom hovoru s Mrázkem.

Je jen otázka, zda Sekyra tehdy věděl, jaká kriminální minulost se za Mrázkem táhne. Sekyrova firma nakonec soutěž o IPS vyhrála, čímž tehdy všem vyrazila dech, protože porazila i jednu z největších stavebních firem na světě – švédskou Skansku.

Mrázkův lobbing byl tedy opravdu silný. Na své straně měl přímo či nepřímo i další politiky. Sekyra nakonec IPS ztratil, protože zkrachovala IPB, od níž měl dostat úvěr.

. S Mrázkem jsem se neznal

Rozhovor s Luďkem Sekyrou

Luděk Sekyra, dnes jeden z nejvýznamnějších developerů v Česku, před osmi lety jednal o své potřebě získat peníze na koupi stavebního kolosu IPS s šéfem podsvětí Františkem Mrázkem. Dokládají to policejní odposlechy z té doby, jejichž obsah MF DNES zná.

Můžete potvrdit, že jste si telefonoval kvůli IPS s panem Mrázkem?
Tak to si nevzpomínám. To je něco z minulosti. Nic mi to neříká, nemůžu se k tomu vyjadřovat.

Telefonáty se týkají podpory při získání úvěru od banky IPB, který jste potřeboval na zaplacení společnosti IPS.
To je otázka věrohodnosti všech těchto zdrojů. Určitě to nemůžu potvrdit.

Lidé kolem Mrázka se pak snažili využít i kontaktů Vlastimila Tlustého s majiteli banky, abyste úvěr získal. Víte o tom? Jednal jste vy s panem Tlustým?
Určitě ne.

Znal jste se s Mrázkem?
Ne.

Jak se vám podařilo tehdy tak obrovský úvěr od IPB vyjednat?
Náš zájem byl koupit IPS. Dali jsme nabídku, která byla v té době nejvyšší, a vyjednali jsme úvěr. Další osud IPB, to byly události mimo náš vliv.

Snažil jste se v boji o IPS využít kontakty na politiky?
Žádné kontakty jsme nějak výrazně nevyužívali. Samozřejmě, že takový obchod budil zájem. Třeba někdo může mít zájem, aby významná tuzemská firma byla v tuzemských rukou, než aby se prodala nějaké mezinárodní skupině. Ale bylo to o byznysovém řešení.

Podmínky byly stanoveny tak, že jediným kritériem byla výše ceny. A je doložitelné, že my jsme nabídli nejvíc. Politizace případu po pádu IPB, vazby na různé lidi, to bylo mimo naši kontrolu.