Když vám volá... ONA!

03.10.2008 10:37

 

 

"Nepřítele je dobré znát, protože se snižuje možnost, že vás překvapí."

"Nepřítele je dobré znát, protože se snižuje možnost, že vás překvapí."

 

Scéna jako vystřižená z céčkového filmu. Zazvoní telefon, vy ho zvednete a na druhém konci sluchátka se ozve ženský hlas.

Reklama:
Nikdy jste ho neslyšela. Šestý smysl vám však prozradil, odkud vítr fouká. Je to jeho milenka. Milenka vašeho partnera, která se rozhodla, že vezme „spravedlnost“ do svých rukou. Odmítá čekat, až vás opustí a bude žít s ní... Milenky chtějí všechno rychle a záhy ztrácejí trpělivost. Rychle se také začnou považovat za ty, které mají navrch a které jsou pro něj, svého milence a vašeho partnera, důležitější. Ostatně to je také jeden z důvodů, proč vám jeho milenka právě volá. Chce vám dát najevo, že byste se jí měla klidit z cesty. Ona je ta, se kterou je váš partner konečně šťastný. Prý byste měla vědět, na čem jste.

Kočka na střeše

Vy nevěříte vlastním uším. O jakém právu mluví žena, která dopředu věděla, že si začíná se ženatým mužem, a jak se zdá, velkou hlavu jí to nedělalo? Žertuje? Těžko. Mluví naprosto vážně. Jestliže totiž myslí svá slova tak, jak je říká, pak to znamená velký problém - a objektivně vzato, nejvíce pro vás, protože vy jste si svoji situaci nevybrala. Trochu doufáte, že by se vám při vší té nehoráznosti mohla alespoň omluvit. Ne že by se vám ulevilo, ale na jejím místě byste řekla přinejmenším něco jako „Je mi to líto“. Ona místo omluvy dál vysvětluje, že se s vaším partnerem milují, že chtějí žít spolu, že už jsou rozhodnutí a že je nic nemůže zastavit. Vy už vůbec ne. Snaží se vás přesvědčit, že byste jim neměla stát v cestě. Právě vám přece oznámila, že váš partner má milenku. Musela byste být padlá na hlavu, kdybyste ho po jeho nevěře pořád ještě chtěla.

Samozřejmě vám to nezapomene naznačit, kdybyste snad náhodou nevěděla, jak se máte zachovat. Jestli je hodně chytrá, přidá do hlasu trochu obdivu. Ne moc, jen maličko, ale přesně to může stačit. Dá vám najevo, že si vaší hrdosti váží. Než si na celou situaci sama stačíte udělat názor a než si rozmyslíte, jak ji budete řešit, má vás skoro tam, kde vás chtěla mít. Když se bude držet dobře vyšlápnuté cesty, právě tahle hrdost, kterou ve vás vyburcovala, jí otevře cestu. Připadala byste si hloupě, kdybyste zůstala s mužem, který vás podvedl. Jste jako kočka na rozpálené plechové střeše. Zůstat na jednom místě nemůžete, ale také... Není kam skočit. Pálí to úplně všude. Jedno vám přesto není jasné. Proč vám volá ona? Proč vám o jejich hluboké lásce nepověděl on?

Prohry a vítězství

První odpověď zní: má v plánu vám navrhnout rozvod, ale zatím nenašel dost odvahy a jeho milenka odmítla dál čekat. Druhá odpověď vypadá takto: nemá v úmyslu vás opustit, ať už jí navykládal cokoli, a protože jeho milenka se naštvala a odmítla se s tím smířit, rozhodla se v souladu s heslem, že v lásce a válce je povoleno vše, pokusit se pro sebe zachránit, co se dá. A zvítězit. Za vítězství považuje pouze váš rozvod. První případ není tolik zajímavý, protože jestliže si partner nepřeje nic jiného než se s vámi rozvést (a nadto je zbabělec), váš vztah také rozvodem velmi pravděpodobně skončí, milenka se stane partnerkou a nebude mít důvod vás dál obtěžovat.

Ve druhém případě to ale nebude nejspíš pouze jeden telefonát, který budete muset překonat. Čekají vás další. Čím více se pak bude jeho milenka vzdalovat od svého snu, tím bude zákeřnější. Postupně začne vytahovat ty nejintimnější detaily a sdělí vám každé slovo, které jí o vás řekl i které si jenom pomyslel. Najevo vyjde spousta špíny a uslyšíte věci, které vůbec slyšet nechcete - o svém partnerovi, o ní, o jejich schůzkách a plánech, kterými jí popletl hlavu. Bude vám jasné, že je přehání, nebo alespoň budete doufat, že on svá slova nemyslel vážně, ovšem to neznamená, že vás nebudou bolet. Kde nepomůžou intimní detaily a popis jejich vášnivé lásky, nastoupí obviňování a osočování. Kde nepomůže ani osočování a výčitky, přijdou slzy. Její.

Kdo je tady oběť?

Obětí je vlastně ona, říká zcela přímo. Ne vy, ale ona, protože kvůli vám nemůže mít muže, kterého miluje. Vy jste mrcha, intrikánka a manipulátorka, která dělá všechno pro to, aby ho ona nemohla získat. Ona se jenom zamilovala, to je přece normální, zato vy jste semetrika, která se rozhodla, že se svého partnera bude držet zuby nehty, čímž jí šlapete po štěstí. Volá vám, abyste si tohle všechno uvědomila a stáhla se. Na námitky, že je to váš partner, a ne její, a že máte právo bojovat za vztah, o kterém si myslíte, že přes tohle všechno má smysl, odpoví: „Jaký může mít váš vztah smysl, když vás podvádí se mnou? Náš vztah má smysl, váš je ale dávno mrtvý. Kdyby vás měl rád, neměl by potřebu se scházet s jinou ženou.“ Co říká, je ovšem hloupost. Muži mají často potřebu scházet se s jinými ženami, přes­tože své partnerky rádi mají, a platí to naopak i pro ženy.

Vysvětlujte to ale milence, která si jde tvrdě za svým. Věci nejdou podle jejích představ, a tak se cítí ublížená a realita ji nezajímá. Nechce ji vidět ani slyšet. Utvořila si o vás představu čarodějnice, která jejího miláčka drží v hrsti, a odmítá se jí vzdát. Tím zároveň omlouvá své chování - vy jste čarodějnice a manipulátorka, on nešťastný chudák a ona jeho statečná zachránkyně, která dělá dobrou věc, když ho chce dostat z toho doupěte hrůzy, v němž proti své vůli přetrvává.

První dojem

„S milenkou na telefonu mám - bohužel - čerstvé zkušenosti,“ říká čtyřiatřicetiletá Marta. „Když mi milenka mého partnera zavolala poprvé, už jsem o ní věděla, ale přesto jsem byla hodně překvapená. Ne tolik tím, že volá, to se stává vcelku často, že si chce milenka vyřídit účty s partnerkou nebo někdy partnerka s milenkou, ale tím, jak mluví, jaký má hlas, jaká užívá slova a co říká. Dle partnerova popisu, který mi podal poté, co jejich vztah vyšel najevo a co jsem se zajímala, kdo že ta „šťastná“ vlastně je, jsem čekala femme fatale s hlubokým zastřeným hlasem a pronikavou inteligencí. Ve skutečnosti jsem měla co do činění s mírně hysterickou osobou s nepříjemně ukňouraným hlasem, která argumentovala způsobem ublížené patnáctky a ne skoro třicetileté ženy s určitými životními zkušenostmi.

První dojem ve mně zanechala mizerný, druhý nebyl o nic lepší a po přibližně hodinovém rozhovoru jsem zjistila, že se mi ulevilo. Chiméra přestala být chimérou, stala se skutečností a ta skutečnost nebyla lichotivá. Moje podezření, že partner je momentálně ovládán rozbouřenými hormony, a ne mozkem, se potvrdilo. Ne že by bylo příjemné si s ní povídat, naopak, ale tím, že jsem ji slyšela, pro mě přestala být tak velkou hrozbou, jako když byla anonymní a já jsem si ji mohla představovat jako dokonalou bytost. Byla to obyčejná zhrzená milenka.

V dalších rozhovorech vyrukovala s o dost silnějším kalibrem. Oznámila mi například, že se jí svěřil, že není jeho první. Abych ani na chvíli nepochybovala, že s ní nepřestal spát, sdělila mi, že právě prodělává jisté gynekologické potíže. ,Myslím, že bys o tom měla vědět, aby sis mohla také zajít k doktorovi.‘ No není to od ní laskavé, že na mě tak myslí? Bylo to celé nechutné a je to nechutné, ovšem těžko čekat, že rozhovor s partnerovou milenkou bude příjemný...“

Položit, nebo poslouchat?

Ozve-li se ve sluchátku hlas jeho milenky, máte v zásadě jenom dvě možnosti. Telefon jí můžete položit a vůbec se s ní nebavit. Nebo si můžete vyslechnout, co má na srdci, a pak s ní zavést rozhovor. První možnost se jeví jako o něco méně riskantní pro vaše duševní zdraví a nejspíš vám ji poradí většina kamarádek, když se jich zeptáte, co by dělaly na vašem místě. Pokud se s milenkou svého partnera odmítnete bavit, nebude mít na kom si vylévat své pocity ukřivděnosti a svoji zlost. Nezahltí vás informacemi, které vás budou pronásledovat ještě dlouho poté, co telefonovat přestane. Neuslyšíte podrobnosti, kvůli kterým se už navždy budete na partnera dívat jinýma očima. Nezjistíte, že léta žijete s člověkem, jehož v jistých oblastech skoro neznáte, a že jste si malovala svět, který je stejně nereálný jako momentální svět jeho milenky.

Na druhé straně se ale zase nedozvíte, kdo že je ta žena, se kterou vás podvádí, a pravděpodobně si ji budete malovat v lepších barvách, než jaké ve skutečnosti nosí. Nepřítele je dobré znát, protože se snižuje pravděpodobnost, že vás překvapí. Když s ní budete mluvit, vezmete vítr plachet nejen jí, ale také jemu. Muž, který podvádí tajně partnerku, ve svém milostném poměru spatřuje určité dobrodružství. Ve chvíli, kdy spolu partnerka a milenka za­čnou mluvit, jeho dobrodružství končí. Znejistíte ho, protože nebude vědět, o čem konkrétně se spolu bavíte. Nakonec ho to otráví. Nepřítele už znáte. Teď ještě dostat ho pod kontrolu.

(Připravila: Ema Koželská, Harper's Bazaar)
Zpět